Kdyby se tu doly neprolamovaly hluboko dolů do země, působila by krajina jižně pod Vrátenskou horou jako obrovská náhorní planina, kterou se prohání mohutné a silné poryvy větru. A protože naši předci se často pokoušeli poručit větru dešti, snažili se i této nespoutatelné energie využít. Hned na několika místech tu vznikly za různým účelem postavené větrníky, větráky či větrné mlýny.

Nosálovský větrník - patrně nejstarší z větráků v Podbezdězí, stával na Horce nad silnicí z Lobče do Nosálova. Byl postaven ze dřeva v roce 1801 a v roce 1889 celý vyhořel. 

Slavíkův mlýn - stával v polovině 19. století u silnice ze Mšena do Lobče. Zbudoval ho mšenský občan František Slavík, který ho vybavil z Německa dovezenými stroji. Větrný mlýn byl kamenný a cihlový s otáčivou střechou. Později byl větrník opatřen motorem, aby bylo možné mlít i v bezvětří.  Nakonec mlýn vyhořel a už nebyl obnoven.

Píčův větrník - stával na cestě ze Mšena k Sedlci. Byl postavený ze štuk a měl otáčivou střechu, přiléhalo k němu obytné stavení pro mlynářovu rodinu. Mlynařil zde Čeněk Píč (otec zakladatele české archeologie Dr. Ladislava Píče). Pozdější majitel Antonín Černohorský mlýn rozbořil a štuky prodal na stavbu moderního válcového mlýna poblíž mšenského nádraží. 

Mlýn na Šibenci/ Na Spravedlnosti -  stával na cestě ze Mšena do Velkého Újezdu v blízkosti v té době věhlasného hostince. Kolem roku 1870 krátce čerpal z čedičového lomu vodu pro Mšeno do místní kašny. Byl postaven stavitelem Medonosem ze Mšena. Mlýn vyhořel a už nebyl obnoven. 

Větrák Na Stromce /Romanově  - stával na cestě mezi Mšenem a Dubou v místě dvora hostince zvaného "Na Stromce". Větrník byl dřevěný na mohutném sloupu a celý se otáčel. Postavil ho mšenský občan Václav Zronk. Podle pověstí byl větrník rebelantem, který v bezvětří záměrně rozhazoval exekutorům jejich lejstra.  

Další větrné mlýny stávaly např. směrem na Mělník na Bosyni nebo směrem na Mladou Boleslav na Komošíně a Březovicích. Většina z větrných zařízení se do dnešních dnů bohužel nedochovala. Na toulkách kolem Mšena tak můžeme obdivovat už jen jedno poslední – Vrátenský mlýn.

Vrátenský mlýn byl postaven statkářem Václavem Marečkem v roce 1870. Stavbu prováděl zednický mistr Medonos ze Mšena. Mlýn je holandského typu, zbudován z lámaného kamene. Menší budova vedle mlýna sloužila k mletí kostní moučky, která se používala na hnojení polí. Na mlýně se vystřídala řada majitelů a v několika etapách i pustl. I když se po roce 2000 dočkal rekonstrukce, začal znovu v rukou německého majitele chátrat. Naštěstí se ale mlýna nakonec ujaly ruce místních nadšenců. Mlýn se dočkal nutných oprav a dostal nové lopatky, takže ho můžeme znovu obdivovat v celé jeho kráse. 

Zdroj: Větráky našeho kraje, Informační centrum Mšeno