MRAZIVÉ KVĚTY
Kokořínské doliny, v zimě ztichlé, liduprázdné, o to víc kouzelnější a romantické. Tetelivě mrazivé se zvláštní vlhkostí ve vzduchu odrážející se od pískovcových skal nebo dojemně křehké se zamrzlými ledovými krustami na protékajících pramíncích, říčkách a mokřadech.
Ráda našlapuji zmrzlým chrastícím listím v lehkém firnovém poprašku nebo se bořím v prudkých svazích do navátých závějí sněhu. Oproti letním měsícům působí krajina najednou osamoceně, tiše, zdrženlivě ospale nebo pod přikrývkou sněhu přímo dřímajíce. Mám ráda toulání klidnými studenými meditujícími místy, nabírajícími svou sílu na léto. I když pravda, občas s představou plápolajících kamen a horkého čaje v některé z místních roubenek.
Postačí ale i kouřící čaj z termosky na zdolaných pocukrovaných vrcholcích skal nebo pod převisy u jejich úpatí, zvláště ve chvílích mrznoucích deštů. Zima a mráz dokáží vyčarovat neuvěřitelné zázraky, které si nemohu nechat ujít, ať už jde o sněhové vločky, mrazivé střípky, rampouchy všech tvarů, krajkovou námrazu, téměř kubisticky mrazem zarámované vyschlé kaluže, nebo jen čirou ledovku ve větvích.
Ne vždy se zimě podaří zahalit zdejší kraj sněhovou peřinou. V mrazivých dnech bez sněhu, zvláště na začátku zimy, jako teď, může ale zase člověk tu a tam narazit na poměrně vzácný jev tzv. “ledové květy“. Svou zvláštní strukturou připomínají nadýchané chomáče peří. Tento velmi prchavý mrazivý výtvor přírody vydrží pouze několik hodin a vzniká jen za určitých povětrnostních podmínek na tlejícím dřevě listnáčů. Jeho podivuhodná struktura je velice citlivá na změnu teploty, s prvními slunečními paprsky se tedy většinou rozpadá. Naštěstí ale zdejší stinné doly poskytují ve svých tajuplných záhybech dost míst, kam slunce hned tak nepronikne.
ledový květ
Ledové květy vznikají nejčastěji na bukovém dřevě v počáteční fázi jeho rozkladu, kdy je toto dřevo teplejší než okolní vzduch, který se několik dnů pohybuje pod bodem mrazu (ideální jsou teploty do – 5 °C). Důležitý je i dostatek vlhkosti, který aktivuje dřevokaznou houbu černorosol rozlitý, bez jehož výskytu ve dřevě by jev nevznikl. Tato houba vylučovaným oxidem uhličitým vytlačuje miniaturními póry na povrch vodní páru, která na chladném vzduchu mrzne. Vysrážené vodní páře přitom dodává zvláštní chemické složení s obsahem ligninu a taninu, které umožňuje vznik neobvyklé jemné struktury.
V zázraky příliš nevěřím, ale podobné přírodní jevy mi vždy dodají naději, že možné jsou nepředstavitelné věci. Co vůbec o naší planetě víme? 🙂
